V současnosti víme, že první organismy se vyvinuly v moři. Teprve později se dostaly na souš, kde se vyvinuly do té spousty druhů, které známe. Ovšem vývoj jde někdy skutečně překvapivým směrem, a snad nikde to neplatí více než u kytovců. Mezi kytovce zařazujeme delfíny a velryby. Ti mají mimo jiné společné to, že se jedná o savce. Ovšem jejich cesta mezi největší či nejinteligentnější tvory oceánu rozhodně nebyla jednoduchá. Jak tedy probíhala? Věřte tomu nebo ne, na začátku bylo psu podobné zvíře žijící na pobřeží. Jako takové se často živilo rybami. Postupně se na jejich lov začalo specializovat a zároveň také trávit stále více času ve vodě. V této fázi to však stále byl suchozemský živočich.
Během vývoje se však začínal pouštět dál a dál na moře, a jeho tělo se začalo tomuto životnímu stylu přizpůsobovat. Ztratil srst, která při plavání poněkud překážela, a získal místo toho silnější tukovou vrstvu, která jej chránila před chladem. Také jeho končetiny se postupně přeměnily v ploutve. Do dnešního dne však můžeme vidět, že rozložení kostí v předních ploutvích je prakticky totožné s rozložením kostí lidské paže a ruky, a to včetně prstů. Zde se změnila funkce a tvar, základ však zůstal stejný.
Co se zadních nohou týče, ty se stávaly stále menšími, až zakrněly docela. Na rentgenových snímcích však můžeme stále vidět jejich kostní zárodky, ačkoliv nejsou nijak používány – podobně jako kostrč u lidí.
Pokud jde o potravu, pak se delfíni a některé velryby nepřestaly věnovat lovu ryb. Jiné však vsadily na velikost. Ovšem uživit tak obrovské tělo, to chce hodně potravy. Potřebovali tedy najít takovou, které bude dostatek a zároveň bude velmi výživná. Odpovědí se ukázal být plankton a kryl. Z tohoto důvodu se zuby staly kosticemi, které jej umožňují z vody snadno filtrovat, takže se mohou krmit v podstatě neustále.
A to je fascinující příběh živočicha, který se ze souše vrátil zpět do oceánu. Zda se mu to vyplatilo, musí posoudit každý sám.